Obětní kámen u Kadova

 

Kraj: Plzeňský 

Okres: Klatovy

GPS souřadnice: 49.3998750N, 13.7585019E

 

Obětní kámen u Kadova naleznete zde:

https://mapy.cz/s/paduhofujo

Není nad to hledat cíl, který určí člobrdice. I to se však občas stane. Někdy je z toho i nezapomenutelný zážitek. Zážitek stejně nezapomenutelný, jako když jsem měl najít obětní kámen u Kadova.

Tlapky mne nesly zasněženou krajinou. Chvilku polní cestou, chvilku lesem. Tlapkal jsem tak krásnou přírodou, že jsem nikam nespěchal. Užíval jsem si zpěv ptáčků, který mne doprovázel lesem. Užíval jsem si vyhlídky, které jsem měl při tlapkání mezi poli. Užíval jsem si chvilku tady a teď, ať už mne tlapky nesly, kudy chtěly.

Cesta mi utíkala krásně od tlapek. Pole střídalo pole nebo louka louku. Kdo ví. Možná pole střídalo louku a louka pole. Vždyť všechno bylo tak krásně zasněžené, že bych nejen nepoznal, kudy mne cesta vede. V té nádherné přírodě mi bylo i jedno, zda jsem uprostřed polí či luk.

Když jsem netlapkal podél zasněženého pole, tlapkal jsem zasněženým lesem. Lesem tak zasněženým, že chvilku jsem měl snížku po kotníky, chvilku po bříško. Chvilku se mi tlapkalo tak krásně, jindy to byl pořádný zážitek. Nebyl to jen snížek, který mne v lese zaujal. Byla to i cesta, která vedla všelijak, jenom ne rovně. Chvilku jsem tlapkal doleva, chvilku doprava. Stoupání do kopečka střídalo klesání a cesta se stále klikatila, jako by ji vyšlapával někdo, kdo nevěděl, kam chce vlastně jít.

Přetlapkal jsem cyklostezku, protlapkal jsem kolem pidi boroviček. Chvilku jsem tlapkal pod majestátními stromy, o chvilku později podél oplocenky. Nakonec mne tlapky pronesly hlubokým lesem k dalším pidi borovičkám, za kterými byl mladý les.

Nebyl to však jen les, který mne v místě zaujal. Mezi pidi borovičkami bylo tolik kamenů. Ke kamenům bylo vyšlapáno tolik pěšinek. Tolik lesních kámošů, co mezi kameny chodí, to mne překvapilo. Zato člobrda, ten tudy za tohohle snížku ještě nešel.

Vybral jsem si poslední pěšinku před mladými rozčepýřenými stromky a vydal se hledat kámen s obědem. Člobrdice mi říkala, že mám najít obědní kámen, nebo tak nějak. A ten musel být blízko. Vždyť jinak by tu nebylo tolik pěšinek od mých kámošů. A to ne ledajakých pěšinek. Těmito pěšinkami chodí kámoši opravdu často.

Prohlédl jsem první kámen, ale ten s obědem neměl nic společného. Zato opodál jsem zmerčil kameny další. Některé stály samostatně, jiné na sobě. Jen na žádném kameni se oběd nenacházel. Nezbylo mi nic jiného, než hledat dál. Prosvištěl jsem rozčepýřenými stromky a objevil kámen, který hojně navštěvují místní kámoši. Několikrát jsem se vrátil pro člobrdici, ale té se mezi rozčepýřené stromky nechtělo. Stále si prohlížela kameny, které s obědem neměly nic společného.

Trvalo celou věčnost, než jsem člobrdici přemluvil, aby se vydala za mnou k několika kamenům na sobě. Byl jsem pevně přesvědčen, že toto je kámen, který hledám. Můj obědní kámen. Věřil jsem, že u něj oběd bude.

K mému překvapení se oběd na kamenech nekonal. Člobrdice si kameny prohlédla, vyfotila a mému přesvědčování o čase oběda věnovala pouze slova, že sváču dostanu cestou. O jaké sváče mluví, bylo mi záhadou. Já přeci nechtěl sváču, ale pořádný obídek z obědního kamene. Tvářil jsem se asi hodně překvapeně, tak mi člobrdice začala vysvětlovat, jaký kámen jsem to našel.

O obědě nebyla řeč. Zato o obětech, to řeč byla. Jak jsem se mohl přeslechnout a na začátku putování slyšet místo obětní kámen obědní kámen, to je mi záhadou. Až nyní mi doštěklo, že kameny s obědem nemají nic společného. Až nyní mi doštěklo, že sloužily k obětním rituálům. A na takový kamenech, to se obědvat nesluší.

Místo, na kterém jsem obětní kameny našel, je krásné a stojí za návštěvu. Byl jsem moc rád, že jsem se sem vydal. Ani jsem dlouho zklamaný z absence oběda nebyl. Alespoň jsem se dozvěděl něco, o čem jsem nevěděl. O slibovanou sváču jsem samozřejmě nepřišel, to se nebojte. Jen jsem jí zbaštil na místě, kde se to hodilo.

 

Obětní kámen naleznete mezi obcemi Kadov a Slatina. Jde o obrovský balvan s hlubokou miskou. Vznik misky je přírodní, i přesto prý mohla složit k obětním obřadům. K obětnímu kameni dojdete lesní cestou a posléze pěšinkou.